Přídavná jména

Přídavná jména vyjadřují vlastnosti a dělíme je na tři druhy: tvrdá, měkká a přivlastňovací.

Tvrdá (mladý): V 1. pádě mají koncovky -ý, -á, -é.
- Chyták: V 1. p. mn. č. rodu mužského životného se mění koncovka: pražští (ne pražský) kluci.
Měkká (jarní): Mají ve všech rodech koncovku -í.
- Zvířecí jména: Patří sem i psí, paví, sloní. Píšeme u nich vždy jen jedno -n-.
Přivlastňovací (otcův, matčin): Odpovídají na otázku Čí?.
- Otcovi/matčini (bratři) – jen pro lidi/zvířata v 1. p. mn. č. (-i).
- Otcovy/matčiny (hrady, knihy) – pro neživotné věci a ženy (-y).

Krátké -icí (Účel): K čemu to slouží? → balicí papír, hasicí přístroj.
Dlouhé -ící (Děj): Co to právě dělá? → muž balící balík, hasič hasící oheň.

-nn-: Pokud kořen končí na -n a přidáváme příponu -ní/-ný → den-ní, cen-ný, vinný.
-n-: U zvířat → kuní, sloní, havraní (výjimka!).

1. stupeň: základ (veselý)
2. stupeň: -ejší/-ější, -ší, -í (veselejší, starší, tenčí)
3. stupeň: předpona nej- + 2. stupeň (nejveselejší)
- Pozor: sušší → nejsušší (píšeme dvě s!).

Nepravidelné: dobrý – lepší, špatný – horší, velký – větší, malý – menší.

Shrnutí