Významné osobnosti + doplňující informace
Významné osobnosti
Tomáš Garrigue Masaryk
(1850 – 1937)
Filozof a sociolog, první prezident Československé republiky. Do veřejného života vstoupil kritikou povrhů středověkých rukopisů, které měly podle padělatelů zvýraznit starobylost českého národa. Roku 1899 vystoupil proti antisemitismu v procesu s Hilsnerem. Opakovaně byl zvolen říšským poslancem. V roce 1915 emigroval a organizoval protirakouský odboj, zejména československé legie. Po vyhlášení Československé republiky se stal jejím prvním prezidentem a tuto funkci zastával až do roku 1935. Stal se symbolem naší samostatnosti a demokratického uspořádání státu.
Edvard Beneš
(1884 – 1948)
Československý politik a státník, prezident republiky v letech 1935 – 1938 a 1945 – 1948. Má velké zásluhy o vznik první republiky. V období 1938 – 1945 žil a působil v emigraci, kde byl mezinárodně uznávaným vrcholným představitelem československého odboje. Podruhé abdikoval po uchopení moci komunisty v roce 1948 a krátce poté zemřel.
Antonín Švehla
(1883 – 1933)
Jeden z nejvýznamnějších politiků první republiky, předseda agrární strany a předseda tří československých vlád. Měl přirozený politický talent, který mu nahrazoval akademické vzdělání. Byl mistrem politického kompromisu a schopen velmi pružných politických reakcí. Byl jedním z vedoucích činitelů protirakouského domácího odboje a významně přispěl ke vzniku samostatného státu. Masaryk ho považoval za svého nástupce, čemuž zabránilo Švehlovo předčasné úmrtí.
Alois Rašín
(1867 – 1923)
Významný politik a ekonom, jeden z „mužů 28. října“. Osobně napsal první zákon Československé republiky. Stal se prvním československým ministrem financí a jeho přísná finanční politika přispěla k vysoké hodnotě prvorepublikové československé měny. Podlehl následkům atentátu, který na něj spáchal anarcho-komunistický fanatik.
Vavro Šrobár
(1867 – 1950)
Slovenský lékař a politik. Jménem Slováků podepsal v říjnu 1918 Zákon o zřízení státu. Stal se ministrem pro správu Slovenska (1918 – 1920) a prošel i dalšími prvorepublikovými politickými funkcemi. Za druhé světové války vedl jednu z malých odbojových skupin. V letech 1948 – 1950 byl v čele v podstatě bezvýznamného ministerstva pro sjednocení zákonů v poúnorových komunistických vládách.
Ferdinand Peroutka
(1895 – 1978)
Spisovatel a publicista. Je považován za nejvýznamnějšího představitele české demokratické žurnalistiky. Byl šéfredaktorem revue Přítomnost, přispíval do Lidových novin, patřil do okruhu tzv. Pátečníků, intelektuálů, kteří se scházeli u Karla Čapka i s prezidentem Masarykem. Napsal knihu Budování státu, líčící vznik ČSR. Za okupace byl vězněn v koncentračních táborech. Po komunistickém puči v únoru 1948 odešel do exilu.
Vladislav Vančura
(1891 – 1942)
Spisovatel a dramatik (Obrazy z dějin českého národa, Markéta Lazarová aj.). Byl popraven jako účastník protifašistického odboje.
Alois Jirásek
(1851 – 1930)
Spisovatel historické beletrie, zakladatel českého historického románu. Nejznámější díla: Mezi proudy, Proti všem, Bratrstvo, Temno, F. L. Věk. Významně se také angažoval v boji za samostatnou republiku.
Tomáš Baťa
(1876 – 1932)
Významný československý průmyslník, který ve svých závodech zavedl nový progresívní způsob řízení, který je dodnes považován za příklad top managementu. Stal se jedním ze spolutvůrců hospodářské prosperity první republiky.