Významné osobnosti + doplňující informace

#významné osobnosti + doplňující informace

#krátká iluze svobody

+2 dalších

Významné osobnosti

Jan Masaryk

(1886 – 1948)

Diplomat, syn prvního prezidenta ČSR T. G. Masaryka. V letech 1925 – 1938 byl velvyslancem v Londýně, za války ministrem zahraničí exilové vlády. V této funkci setrval i v poválečném období, a to až do roku 1948, kdy krátce po komunistickém puči za nevyjasněných okolností (sebevražda či vražda) umírá pádem z okna svého bytu. S jeho osobou symbolicky odešla i demokracie v poválečném Československu.

Zdeněk Fierlinger

(1891 – 1976)

Svou politickou dráhu zahájil již v dobách první republiky, kdy se stal československým vyslancem v Sovětském svazu. Spolupracoval na přípravě československo-sovětské smlouvy v roce 1943. V letech 1945 – 1946 byl předsedou vlády, 1946 – 1947 předsedou československé sociální demokracie. Pro své prokomunistické postoje byl ze strany vyloučen. Po únoru 1948 byl jedním z hlavních iniciátorů likvidace sociální demokracie a jejího sloučení s KSČ. Zastával mj. funkce místopředsedy vlády (1948 – 1953) a předsedy Národního shromáždění (1953 – 1964).

Václav Nosek

(1892 - 1955)

Komunistický politik, jedna z klíčových osobností politické scény zejména druhé poloviny čtyřicátých let. Od roku 1945 do roku 1951 zastával funkci ministra vnitra ve všech tehdejších vládách. Jeho přičiněním byl již v předúnorové době Sbor národní bezpečnosti zcela v rukách komunistické strany. Byl jedním z hlavních organizátorů komunistického puče v únoru 1948.

Petr Zenkl

(1884 – 1975)

Významný československý politik, v letech 1937 – 1939 a 1945 – 1946 primátor Prahy, předseda národně socialistické strany a místopředseda československé vlády v letech 1946 – 1948. Byl jedním z představitelů nekomunistické politiky v prvních poválečných letech. Po únoru 1948 odešel do exilu a stal se předsedou Rady svobodného Československa (1949 – 1974).

Prokop Drtina

(1900 – 1980)

Český právník a politik, blízký spolupracovník prezidenta Beneše. V letech 1945 – 1948 zastával funkci ministra spravedlnosti. V únoru 1948 podal spolu s dalšími demokratickými ministry demisi. Po komunistickém puči se pokusil o sebevraždu. V roce 1953 byl v politickém procesu odsouzen k patnáctiletému vězení (propuštěn na amnestii v roce 1960). Napsal obsáhlé paměti, které byly pod názvem Československo – můj osud vydány počátkem devadesátých let minulého století.

Pavel Tigrid

(1917 – 2003)

Český publicista a politik. Za druhé světové války působil v zahraničním vysílání BBC a byl blízkým spolupracovníkem exilového předsedy vlády mons. Jana Šrámka. Po únorovém komunistickém puči v roce 1948 zůstal v zahraničí. V roce 1956 začal v Paříži vydávat časopis Svědectví. Po roce 1989 se na pozvání prezidenta Václava Havla vrátil do vlasti a ve vládě Václava Klause zastával post ministra kultury.