Významné osobnosti + doplňující informace

V roce 1946 byl přijat dvouletý hospodářský plán na obnovu poválečného hospodářství v ČSR. Dvouletka se uskutečnila v letech 1947 – 1948. Cílem byla nejen obnova válkou zničeného hospodářství, ale zvýšení výkonu hospodářské sféry o 10 % oproti předválečnému stavu. Podařilo se zvýšit výkonnost některých odvětví průmyslu, plán však nebyl naplněn zejména v oblasti zemědělství a zvýšení životní úrovně obyvatelstva. Dvouletka byla v podstatě prvním direktivním zásahem do ekonomiky státu.

Slovenská národní rada

Zákonodárný orgán na Slovensku v období obnoveného Československa. Slovenská národní rada měla pravomoci vydávat zákony na území Slovenska a výhradně rozhodovat o politickém dění na Slovensku.

Sbor pověřenců

Zejména v letech 1945 – 1946 orgán výkonné politické moci na Slovensku v obnoveném Československu. Zjednodušeně jej můžeme označit za slovenskou vládu.

Kontroverze retribučních procesů

Faktem je, že na kolaboranty v Protektorátu Čechy a Morava a na Slovensku nahlížela zejména česká veřejnost rozdílně, čemu se nelze divit. Soudy s kolaboranty ovšem byly zcela nezávislé a rozdílnou výši trestů i jejich celkovou přísnost tak nelze přičítat snaze Čechů mstít se skrze procesy Slovákům za jejich samostatnost. Zejména ve starší a značně menšinové generaci na Slovensku ale tenhle názor dosud přetrvává. Reprezentují jej dokonce proslovensky orientovaní historikové, profesoři František Vnuk a Milan Stanislav Ďurica a z mladší generace zejména v současnosti politicky angažovaný Martin Lacko

Excesy při odsunu Němců

Smutnou epizodou takzvaného divokého odsunu Němců z poválečného Československa je kromě jiných také masová vražda karpatských Němců u Švédských valů u Přerova. Za masakrem německého obyvatelstva, vracejícího se z Německa zpátky na Slovensko, stál Karol Pazúr, tehdejší člen Československého armádního sboru, jenž pravděpodobně chtěl masakrem Němců zakrýt svou kolaboraci se slovenským politickým režimem a aktivní účast na válce proti SSSR. Za organizování vraždy celkově 265 lidí byl sice odsouzen ke dvaceti letům vězení, Klement Gottwald mu však udělil milost. Ironií je, že v komunistickém Československu pak působil jako zasloužilý funkcionář Svazu protifašistických bojovníků.