Teorie

Jedním z prvních vládních opatření po osvobození byl odsun německého obyvatelstva do některé z okupačních zón v Německu. O samotném odsunu rozhodly velmoci již v průběhu války. Ještě v květnu začal probíhat tzv. divoký odsun, prováděný bandami „Revolučních gard“ (nezřídka složenými z bývalých kolaborantů), které se soustředily především na rabování německého majetku a často také na vraždění německého obyvatelstva.

Druhá vlna odsunu proběhla již civilizovaněji. Byly při ní vylidněny nejen obce v pohraničních horách, ale rovněž tisíce obyvatel, které tvořily předválečné německé menšiny v Praze, Brně, Olomouci a dalších městech. Celkem bylo z ČSR odsunuto na 2,5 milionu německých obyvatel. Následně pak započalo osídlování pohraničí vnitrozemským obyvatelstvem. V počtu přibližně 70 000 osob došlo i k vzájemné výměně slovenského a maďarského obyvatelstva.