To, co jsi zjistil, dosadíš do předpisu funkce a dopočítáš, jak bude na daném intervalu předpis vypadat.
Vyšlo ti, že na intervalu \( \left (−\infty;\ 2 \right) \) bude předpis funkce vypadat \( y = −x^{2} + 4 \) a na intervalu \( \left (2;\ \infty \right) y = x^{2} − 4 \). Oba předpisy jsou již ve tvaru \( y = \left (x + m \right)^{2} + n \), ve kterém ti člen \( − m \) určuje horizontální posunutí a člen \( n \) vertikální. Určíš si tedy, jak se graf funkce na daném intervalu posune.
Začneš třeba předpisem \( y = −x^{2} + 4 \). Poznáš, že na intervalu \( \left (−\infty;\ 2 \right) \) půjde o klasický konkávní graf funkce \( y = −x^{2} \) posunutý o čtyři díly nahoru. (Horizontálně se neposune, protože člen \( − m \) je roven nule.)
Nyní se podíváš na předpis \( y = x^{2} − 4 \). Z něj poznáš, že na intervalu \( \left (2;\ 6 \right) \) půjde o klasický graf funkce \( y = x^{2} \) posunutý o čtyři díly dolů. (Horizontálně se neposune, protože člen \( − m \) je roven nule.)
Čeština
Slovenčina
English (US)
English (UK)
Español
Deutsch
Français
Polski
Italiano
Slovenščina