Vzájemná poloha přímek a kružnice, co to jako má být?
Přímka a kružnice spolu mohou zaujímat tři základní „polohy“, při kterých se přímka označuje právě podle dané polohy za „sečnu“, „tečnu“, nebo „vnější přímku”.
Tečna kružnice je přímka, která má s danou kružnicí právě jeden společný bod. Je to tedy přímka, která neprochází vnitřní oblastí kružnice (jelikož pak by měla dva společné body), ale „tečuje“ (dotýká se) kružnici právě v jednom bodě (vzdálenost tečny od středu kružnice je rovna poloměru této kružnice). V bodě dotyku T svírá tečna s poloměrem pravý úhel.
Tečnu si můžeš označit libovolným malým písmenem, avšak nejčastějším značením, se kterým se setkáš, bude malé písmeno „t”. Důležité je též označit bod dotyku (jediný společný bod), který se značí velkým písmenem „T”.
Pravým opakem tečny kružnice je sečna, která má právě dva společné body s kružnicí. Zde je tedy hlavní rozdíl mezi tečnou a sečnou. Sečnu si můžeš představit jako přímku, která prochází skrz „seká“ danou kružnici (vzdálenost sečny od středu kružnice je menší než poloměr této kružnice). Sečnu nejčastěji uvidíš označenou malým písmenem „s”. Průsečíky sečny a kružnice označíš například pomocí bodů A a B.
Dále Ize speciálně pojmenovat určitou část sečny jako tětivu. Jedná se o úsečku, jejíž krajní body tvoří právě dva společné body sečny a kružnice. Tětiva se značí velmi podobně jako tečna, a to za pomoci písmene „t{ }”, avšak není nikde napsané, že nemůžeš použít jiné pojmenování. Vnější přímka oproti tětivě nebo sečně nemá s kružnicí společný žádný bod. Pokud ti ještě není jasné, jak sečna a tětiva vypadají, podívej se na obrázek níže, tam zjistíš, že to není nic složitého.
