1. v domácích slovech:

na začátku, např. úřad, úplně, úspěšný
v citoslovcích (na konci), např. vrkú, bú, cukrú
ve složených slovech, kdy 1. slovo začíná na ú, např. trojúhelník, širokoúhlý, sebeúcta
když ú následuje po předponě, např. zúčastnit se, vyúčtovat, neúmyslný
výjimečně uprostřed domácích slov, např. ocún, čúrek

2. ve slovech cizího původu, :

uprostřed (v kořeni), např. túra, múza, medúza, skútr, štrúdl, manikúra, kúra, pedikúra
na konci, např. ragú, iglú

Kde píšeš ú?