Shrnutí
IV. kapitola: Tvarosloví
IX. podkapitola: Předložky
Předložky
Jsou neohebný slovní druh, který:
stojí před jménem (podstatným jménem, přídavným jménem, zájmenem nebo číslovkou),
ve spojením se jménem vyjadřují nějaké okolnosti (místo, čas apod.) nebo vztahy,
ve větě funguje jako součást větného členu – např. příslovečné určení místa, předmět nebo přívlastek neshodný,
Psaní předložek s/se, z/ze, k/ke, v/ve – platí, že píšeš variantu s -e, když se setkají:
stejná písmena, např. ke králi, ve vinárně, se sestrou, ze Znojma,
nebo podobná písmena, např. ve Františkových Lázních, ke garáži, se zbraní, ze sna.
Předložky podle počtu slabik:
neslabičné (s, k, v, z),
jednoslabičné (se, za, ke, u, pod, před, nad, přes, při, pro, bez, ze, ve)
a víceslabičné (vedle, okolo, mimo, kromě, podle, mezi).
Předložky podle vzniku (a funkce):
vlastní (původní) - vznikly jako předložky a fungují jen jako předložky (např.: v, s, do, pro, pod, ke, za, po, od),
a nevlastní (nepůvodní) - vznikly z jiných slovních druhů, a proto můžou fungovat jako jiné slovní druhy (např.: během, místo, pomocí, vedle, díky, proti, ale i víceslovné předložky, např. za účelem, v důsledku, vzhledem k, v souladu).
Předložky a pády
Předložky učují tvar (pád) jména, např. maminka + k \rightarrow k mamince, maminka + u \rightarrow u maminky.
Pády se dělí na (1) prosté (1. a 5. pád; jsou vždy bez předložky) a (2) předložkové (6. pád; jsou vždy s předložkou), ostatní pád mohou být jak prosté, tak předložkové.
Typické předložky podle pádu:
2. pád: bez, během, blízko, do, kolem, kromě, místo, od, podle, u, uprostřed, vedle, z, za,
3. pád: díky, k, kvůli, naproti, proti,
4. pád: mezi, na, nad, pod, pro, před, přes, skrz, za,
6. pád: na, o, po, při, v,
7. pád: mezi, nad, pod, před, s, za.
Některé předložky mohou být ve více pádech, např. za, nad, mezi, pod, před.