Shrnutí
IV. kapitola: Tvarosloví
XI. podkapitola: Částice
Částice
Jsou neohebný slovní druh (nejde je skloňovat ani časovat).
Nejsou větnými členy (to znamená, že se na ně nelze ptát).
Některá slova jsou částicemi vždy, např. zajisté, asi, snad, ano, ne
Většina částic může být i jiným slovním druhem, např.:
příslovcem: Seděla klidně a beze slova. (příslovce) x Klidně se u nás posaď! (částice)
nebo spojkou: Řekl, že mi pomůže. (spojka) x Že tě to furt baví! (částice)
Rozlišují se různé druhy částic – (1) podle druhu věty, (2) podle postoje mluvčího nebo částice, (3) které se používají při odpovědi, (4) které se používají při zdůraznění (upřesnění).
(1) Částice užívané v různých druzích vět
Některé částice bývají na začátku vět a určují, o jaký typ věty jde (tázací, přací...).
Částice v tázacích větách, např.: copak (Copak je to vůbec možné?), zdalipak (Zdalipak si na mě ještě pamatuješ?),
Částice v přacích větách, např. kéž (Kéž je na Vánoce sníh!), ať (Ať už jsou prázdniny!), nechť (Nechť už jsou Vánoce!),
Částice v rozkazovacích větách, např. ať (Ať už jsi pryč!), jen (Jen se opovaž!),
Částice ve zvolacích větách, např. a (A co teď!), ale (To je ale hrozné počasí!).
(2) Částice podle postoje mluvčího
Některé částice se používají pro vyjádření názoru (jestli mluvčí vidí kladně, nebo záporně to, co říká ve větě).
Patří sem např. částice: naštěstí, naneštěstí, jestli, bohužel, bohudík, chraňbůh, přirozeně, samozřejmě.
Např. Bohužel mi ujel vlak. x Bohudík mi ujel vlak.
(3) Částice užívané v odpovědích
Některé částice se používají v odpovědích na otázky, ve kterých se někdo chce ujistit, co jak bude/nebude.
Patří sem např. částice: ano, jo, ba, baže, nepochybně, samozřejmě, nejspíš, pravděpodobně, možná, sotva, ne, prý.
Tyto částice se dají i kombinovat, např.: samozřejmě ano, samozřejmě ne, snad ano, snad ne.
Např. Přijde zítra Pavel? Nejspíš ne. Chceš nějaké peníze? Ano, chci.
(4) Částice pro zdůraznění (upřesnění)
Některé částice se používají pro zdůraznění něčeho, co se říká ve větě.
Patří sem např. částice: obzvlášť, už, ještě, až, právě, přímo, zrovna, především, alespoň/aspoň, přinejmenším, jen, také (taky), též, i.
Např. Dnes je mi obzvlášť vedro! Ještě dnes ti zavolám.