Shrnutí
VII. kapitola: Skladba
IV. podkapitola: Věta jednoduchá a větný ekvivalent
Věta jednoduchá
Je nejjednodušší typ věty, který obsahuje pouze 1 přísudek (tím bývá nejčastěji sloveso v určitém tvaru).
Podle toho, jestli obsahuje i podmět, se rozděluje na jednočlennou (obsahuje pouze přísudek, např. Prší.), nebo dvojčlennou (obsahuje podmět i přísudek, např. Eva mluví.).
(1) Věta jednočlenná
Je to jednoduchá věta, která obsahuje pouze přísudek bez podmětu.
Přísudek v ní má nejčastěji tvar 3. osoby jednotného čísla s osobou ono (to), ale nejde za něj nic dosadit (proto není považován za podmět).
Ale můžou tu být jiné skladební dvojice, např. ve větě Bolí ho v krku. jsou 2 skladební dvojice: 1. bolí – ho, 2. bolí – v krku.
(2) Věta dvojčlenná
Je to jednoduchá věta, která obsahuje podmět i přísudek (tedy základní skladební dvojici).
Může obsahovat i další skladební dvojice, např. ve větě Můj kamarád Pavel leží už týden v nemocnici.
Pozor na odlišení věty jednoduché (např. Mrzne., Je hezky., Psalo se o tom.) a dvojčlenné (např. Mluví., Je hezký., Psali o tom v časopise.).
Větný ekvivalent
Není větou (protože neobsahuje přísudek), ale má stejnou funkci jako věta (oba použiješ při nějaké komunikaci jako kompletní výpověď).
K pochopení jeho smyslu je potřeba znát okolní věty (text) nebo komunikační situaci.
Může ho tvořit, např.:
podstatné jméno: Nesmysl! (to může být reakce na někoho, kdo říká, že Apple je horší než Huawei. Odpověď celou větou by byla: To je nesmysl!)
přídavné jméno: Zajímavá. (to může být reakce na otázku: Jaká byla výstava? Odpověď celou větou by byla: Výstava byla zajímavá.)
příslovce: Dobře. Špatně. (to může být reakce např. na otázku: Jak se máš? Odpověď celou větou by byla: Mám se dobře/špatně.)
částice: Ano. Ne. (to může být reakce např. na otázku: Chceš jít už domů? Odpověď celou větou by byla: Ano, chci jít domů / Ne, nechci jít domů)
infinitiv: Mlčet! (to může být reakce paní učitelky na stále si povídající žáky. Odpověď celou větou by mohla být: Měli byste mlčet)
citoslovce: Pšt. (to může být reakce spolužačky na zbývající žáky, kteří si ve třídě stále nahlas vykládají.)