Thallium
Thallium je stříbřitě bílý, lesklý a velmi měkký kov. Sloučeniny thallia zbarvují plamen zelenou barvou. Je to velmi toxický kov. Zastavuje totiž syntézu důležitých proteinů v jádře buňky. Thallium se volně nevyskytuje, najdeš ho jenom jako příměs v rudách jiných kovů (např. galenit \mathrm{PbS}). Velmi rozsáhlé použití má \mathrm{Tl} v oblasti elektrotechniky třeba při výrobě infračervených detektorů, také je důležitým prvkem při výrobě tranzistorů a fotočlánků. Výbojky plněné párami thalia vydávají zelené světlo. Sloučeniny thallia jsou značně toxické, a proto se využívaly jako prostředky na hubení krys a dalších hlodavců nebo hmyzu.
V 19. století se thallium využívalo jako jed, který způsobuje na první pohled nesouvisející příznaky jako vypadávání vlasů, znecitlivěné nervy končetin, poškozenou trávicí soustavu, krvavé zvracení, bolesti břicha doprovázené zácpou. Protijedem je berlínská modř \mathrm{Fe}_{4}\left[\mathrm{Fe}(\mathrm{CN})_{6}\right]_{3}, která na sebe při průchodu tělem váže molekuly thallia, a ty jsou pak vyloučeny stolicí. Mimochodem, smrtelná dávka thallia se pohybuje mezi jedním až pěti gramy.