Pár slov o vědecké metodě
Vědecká metoda je postup, který při svém bádání používají všichni přírodovědci, ale můžeš ho uplatnit i v běžném životě. Obecně vypadá takto:
„Jak vyrobit baterii, se kterou nový elektromobil ujede dvojnásobnou vzdálenost oproti minulému modelu?”
„Jak moc škodí kouřeni lidskému zdraví?”
„Která potravina poskytuje hodně energie a vitamínů a je přitom levná a zdravá?”
Slovo hypotéza česky znamená „předpoklad“. Ten vědec vytvoří na základě již známých faktů, například:
„V minulosti kapacitu baterie zvýšilo zmenšení elektrod.”
A vytvoří předpokládanou odpověď na svou otázku:
„Výkonnější baterii vyrobím, pokud dále zmenším velikost elektrod a zvýším jejich počet.”
Samozřejmě důležité je, aby otázka nezasahovala do říše sci-fi a bylo v možnostech vědce ji opravdu zodpovědět.
Jinými slovy, vědec se pokusí převést svou odpověď do praxe. To může učinit formou experimentu (vytvoří prototyp baterie a ověří její kapacitu), pozorování (po několik let sleduje zdravotní stav kuřáků) nebo hledáním v literatuře (prochází výsledky již provedených výzkumů na téma zdravých potravin).
To znamená, že zjistí, zda jeho předpoklad byl správný.
Ideální představa je, že vědec si položí vhodnou otázku, vytvoří správnou hypotézu a za několik měsíců nebo let dojde přímo ke kýžené odpovědi. V praxi to ale obvykle vypadá tak, že k odpovědi na otázku vede křivolaká cesta skrz mnoho slepých cest. Někdy se ani odpověď na otázku nezjistí, ale zato vyjde najevo řada jiných velmi užitečných informací. Na jejich základě pak může vědec svůj předpoklad upravit nebo upřesnit a celý proces zopakovat.
Je také nezbytně nutné, aby veškeré postupy a výsledky vědci pečlivě zaznamenávali a ve svých závěrech se vyjadřovali jasně a jednoznačně. Každý úspěch, kterého se dosáhne, musí být zopakován nezávislým týmem vědců. Ověřuje se tak pravdivost dosažených výsledků.
A proč je to tak důležité? V roce 2011 se italským vědcům v Gran Sasso podařilo zpozorovat částici zvanou neutrino, která se pohybovala rychleji než světlo. Byla to veliká senzace, neboť takový objev by obrátil dosud známé zákonitosti fyziky vzhůru nohama. Naštěstí italští vědci svůj výzkum pečlivě dokumentovali, a tak, když nezávislá skupina vědců ve švýcarském CERNu jejich postup zopakovala, rychlost větší, než jakou má světlo, u neutrina nenaměřila. Ukázalo se, že problém byl ve špatně zapojeném kabelu, který způsobil chybu měření.
Možná ti tohle všechno připadá jasné. Ale jak zjistíš v části o historii chemie, ne vždycky měli vědci takový cit pro fakta.