Chybný tvar slova a oprava

V češtině existuje spousta slov, která v mluvené řeči komolíme, ale v písemce nebo u přijímaček za ně dostaneš červenou čárku. Tady je tvůj „survival kit“, jak se nenechat nachytat.

1. Podmiňovací způsob (Pozor na „Bysme“)

Tohle je absolutně nejčastější chyba.

Zapamatuj si: tvary se slovem „jsme“ u podmiňovacího způsobu neexistují.

Chyba: Kdyby jsme tam šli, stihli by jsme to.
Oprava: Kdybychom tam šli, stihli bychom to.
Vysvětlení: Správné tvary jsou pouze: bych, bys, by, bychom, byste, by. Tvar „by jsme“ je nespisovný.

2. Zájmena Mě vs. Mně

Místo složitého určování pádů použij pomůcku se jménem Vašek.

Vidím Vaška (2 slabiky)→ píšu mě (2 písmena).
Dám to Vaškovi (3 slabiky)→ píšu mně (3 písmena).
Chyba: Sledoval mně celou cestu. Oprava: Sledoval mě celou cestu. (Sledoval Vaška → 2 slabiky, tedy 2 písmena).
Chyba: Řekni mě pravdu. Oprava: Řekni mně pravdu. (Řekni Vaškovi → 3 slabiky, tedy 3 písmena).

3. Spojky Abyste a Kdybyste

Častým omylem je rozdělování těchto slov nebo přidávání „jsi“.

Chyba: Aby jste věděli, o co jde. Oprava: Abyste věděli, o co jde. (Píše se to vždy dohromady jako jedno slovo).
Chyba: Kdyby jsi přišel dřív. Oprava: Kdybys přišel dřív. (Tvar „kdyby jsi“ je nespisovný chyták).

4. Koncovky podstatných jmen (Hokejisti vs. Hokejisté)

V hovoru říkáme koncovku -i, ale v oficiálním textu musí být u rodu mužského životného koncovka -é.

Chyba: Lidi říkali, že hokejisti vyhráli. Oprava: Lidé říkali, že hokejisté vyhráli.
Vysvětlení: Tvar s „-i“ na konci je povolený v mluvené řeči, ale v testu vždy preferuj tvar s „-é“.

5. Legendární pravopisné omyly

Tato slova vypadají na první pohled správně, ale v pravidlech jsou jinak:

Chyba: Standartní postup. → Oprava: Standardní (vždy s „d“, od slova standard).
Chyba: Viz. strana 10. → Oprava: Viz strana 10 (za slovem viz se nepíše tečka, je to rozkaz od „vidět“, ne zkratka).
Chyba: Výjímka.→ Oprava: Výjimka (první je dlouhé „ý“, druhé je krátké „i“).
Chyba: Schválně. → Oprava: Shledat se vs. Zhlédnout film (pokud se na něco díváš, je tam vždy „z“).