Nějak rozumně rozdělit desetitisíce proteinů není vůbec jednoduché. Nejjednodušeji můžeš proteiny rozdělit podle jejich tvaru. Existují proteiny, které připomínají svým tvarem klubko, a proto se jím říká globulární. Obvykle bývají rozpustné ve vodě. Jejich opakem jsou protažené proteiny připomínající vlákno, tzv. fibrilární proteiny, které obvykle ve vodě rozpustné nejsou.

Globulární proteiny

Do globulárních proteinů se řadí většina enzymů, proteinů, které umožňují průběh chemických reakcí za fyziologických podmínek těla (trávící enzymy pepsin a trypsin nebo enzym zpracovávající ethanol alkoholdehydrogenasa). Globulární proteiny tvoři také povrchové receptory lidských buněk, pomocí kterých se buňky dozvědí, co se děje v jejich okolí. Dále do této kategorie patří transportní či zásobní proteiny, jako jsou již zmíněný hemoglobin či ferritin, což je protein skladující v našem těle železo. O objev ferritinu se zasloužil český vědec Vilém Laufberger.

Fibrilární proteiny

Tvoři často součást pojivových tkání. Kolagen zajištuje pružnost lidských kostí a vyvažuje tak fosforečnan vápenatý, který jim propůjčuje pevnost. Dále se vyskytuje v chrupavkách nebo ve stěnách cév. Pokud by tě zajímalo, jak kolagen chutná, kup si želatinu. Ta se z něj se z něj vyrábí částečným neštěpením. Keratin pak tvoři hlavní složku vlasů, nehtů nebo třeba středních cytoskeletálních vláken. Když je v těle potřeba něco pružného (stěny cév, plicní tkáň nebo třeba kůže), můžeš se vsadit, že tam najdeš fibrilární protein elastin.

Dělení a funkce proteinů