Shrnutí
IV. kapitola: Tvarosloví
X. podkapitola: Spojky
Spojky
Je to neohebný slovní druh, který spojuje věty (např. Neměl žádné peníze, i když mu maminka dala včera kapesné.) nebo větné členy (např. Byl mladý, ale drzý.).
Pozor na záměnu s jinými slovními druhy:
s částicemi:
Řekl, že přijede. (spojka) x Že tě to baví! (částice)
Venku pršelo, takže jsme nikam nešli. (spojka) x Takže co bude? (částice)
s příslovci, např.:
Viděla, jak si obul špatné boty. (spojka) x Je jak slon v porcelánu. (spojka) x Jak se máš? (příslovce)
Druhy spojek
Spojky se dělí na (1) souřadicí a (2) podřadicí.
(1) Souřadicí spojky spojují věty i větné členy v poměru:
slučovacím, vzniká pomocí spojek: a, i, ani, nebo, také, též, pak, jednak-jednak, ani-ani,
stupňovací, vzniká pomocí spojek: ba, ba i, dokonce, dokonce i, nejen-ale i, nejen-nýbrž i, nejen-ale dokonce,
odporovací, vzniká pomocí spojek: ale, však, avšak, naopak, nýbrž, jenže, sice-ale,
vylučovací, vzniká pomocí spojek: nebo, anebo, buď-nebo, buď-anebo,
příčinný, vzniká pomocí spojek: neboť, vždyť, totiž, však také,
důsledkový, vzniká pomocí spojek: proto, a proto, a tudíž, a tedy, tedy, a tak.
(2) Podřadicí spojky spojují věty (výjimečně větné členy) a vyjadřují tak:
příčinu - protože, jelikož, poněvadž,
podmínku - kdyby, jestliže, jestli, pakliže, když,
přípustku - ačkoliv, ač, přestože, třebaže, i když,
účel - aby,
čas - když, jakmile, než,
nebo obsah - že, aby.