Reakce kovů s kyselinami
Zajímavá je tato řada i v reakci kovů s kyselinami. Ty, které jsou před vodíkem, jsou schopné protony z kyseliny redukovat na vodík \mathrm{H}_{2}, avšak kovy za ním již ne.
\mathrm{Zn}+2\:\mathrm{HCl}\longrightarrow{}{\mathrm{ZnCl}}_2+\mathrm{H}_2
Proto například nelze rozpustit zlato v pouhé kyselině chlorovodíkové nebo ve vodě. Ale není třeba zoufat! Tyto kovy jsou rozpustné v kyselinách s oxidačními účinky: koncentrovaná kyselina sírová \mathrm{H}_{2} \mathrm{SO}_{4}, kyselina dusičná \mathrm{HNO}_{3}, kyselina chloristá \mathrm{HClO}_{4} a další. U těchto kyselin dochází k redukci centrálního atomu a ztráta elektronů u kovu způsobí jeho oxidaci.
\mathrm{Cu}^0+2\:\mathrm{H}_2\mathrm{S}^{\mathrm{VI}}\mathrm{O}_4\longrightarrow{}\mathrm{Cu}{}^{\mathrm{II}}\mathrm{SO}_4+\mathrm{S}^{\mathrm{IV}}\mathrm{O}_2+2\:\mathrm{H}_2\mathrm{O}
Podle tohoto rozdělení označujeme kovy za vodíkem jako ušlechtilé kovy, které se nejčastěji v přírodě vyskytují v ryzí formě (výjimkou je například měď).