Slučovací enthalpie
Standardní slučovací enthalpie \left(\Delta_{\text {sluč }} H^{\circ}\right) je takové množství tepla, které se uvolní nebo spotřebuje při vzniku jednoho molu sloučeniny z prvků. Takovou reakcí je například reakce vodíku s chlorem, při které vzniká chlorovodík:
\mathrm{H}_2(\mathrm{g})+\mathrm{Cl}_2(\mathrm{g})\longrightarrow{}2\mathrm{~HCl}(\mathrm{g})\quad\Delta H=-92,3\mathrm{~kJ}\cdot\mathrm{mol}^{-1}
Standardní se jí říká proto, že při reakci jsou prvky i produkty v standardním stavu - při teplotě 25^{\circ}\mathrm{C}, tlaku 101 325 Pa a ve svém nejstabilnějším stavu (proto nevzniká rovnou kyselina chlorovodíková, ale chlorovodík).
Platí ještě jedna důležitá věc - standardní slučovací enthalpie prvků je nulová.
Pro spoustu sloučenin jsou standardní slučovací tepla naměřena:
A k čemu se to dá použít? Pomocí slučovacích enthalpií můžeš vypočítat reakční enthalpii prakticky jakékoli reakce. Stačí od slučovacích enthalpií produktů odečíst slučovací enthalpie reaktantů, přičemž všechny musejí být vynásobeny daným stechiometrickým koeficientem (znak \Sigma znamená součet):
