pH, pOH, pKA, pKB, proč tolik p?
Zkratka pH vychází z anglického potential of hydrogen, česky potenciál vodíku. Pro všechna takováto p, tedy potenciály, platí jeden stejný vztah:
X je v tomto případě nějaké označení toho, co nás zrovna zajímá. Používá se dekadický logaritmus, tedy logaritmus o základu 10\left(\log _{10} X\right). Přidej k tomu vzorec:
X=10^{-\mathrm{p}X}
Ten vychází z pouhé matematické úpravy, vypočítáš i hodnotu X. Pojď se ale podívat, jak tyto vzorce využiješ při výpočtech \mathrm{pH}. Do rovnic nebudeš dosazovat jen písmenko \mathrm{H}, v tomto případě dosadíš látkovou koncentraci \mathrm{H}_{3} \mathrm{O}^{+} (resp. \mathrm{H}^{+}) iontů. Stěžejní rovnice pro výpočet \mathrm{pH} vypadají tedy následovně:
\mathrm{pH}=-\log \left[\mathrm{H}_{3} \mathrm{O}^{+}\right]
{\left[\mathrm{H}_{3} \mathrm{O}^{+}\right]=10^{-\mathrm{pH}}}
Pokud je pH roztoku rovno 7, jedná se o roztok neutrální. Vychází to z iontového součinu vody, o kterém se budeme ještě bavit později. Roztok o pH menším než 7 je označován jako kyselý. Roztok o pH větším než 7 je označován jako zásaditý.