Tak a jdeme do posledního kola!
Koncentrace a teplota:
Reakce bude probíhat tím rychleji, čím bude vyšší koncentrace reaktantů (umocněná stechiometrickými koeficienty) a teplota (která je „schovaná“ v rychlostní konstantě).
Rychlostní konstantu je možné spočítat pomocí Arrheniovy rovnice, na jejíž výsledek má největší vliv teplota.
Vyšší teplota způsobuje, že molekuly mají vyšší kinetickou energii, a tudíž i větší šanci, že překonají aktivační energii (energetickou bariéru) reakce.
Zvýšení teploty o 10^{\circ}\mathrm{C} urychluje reakci přibližně dvojnásobně.
Katalyzátory:
Katalyzovaná reakce se skládá z několik dílčích reakcí, z nichž každá má nižší aktivační energii, než by měla reakce bez katalyzátoru.
Katalyzátor se při reakci nespotřebovává.
Homogenní katalyzátor je ve stejné fázi jako reaktanty.
Heterogenní katalyzátor je v jiné fázi než reaktanty.
U autokatalytických reakcí je jeden z produktů zároveň katalyzátorem - reakce se s přibývajícím množstvím produktu zrychluje.
Inhibitory reakce zpomalují, a to nejčastěji zvýšením aktivační energie reakce.
Ostatní faktory ovlivňující rychlost reakce:
Vyšší tlak znamená častější srážky, a tedy i vyšší rychlost reakce. Nižší tlak reakci zpomaluje.
Reakce, při kterých se vyměňuji ionty, probíhají rychle, zatímco reakce, při kterých se vytváří kovalentní vazba, probíhají pomalu.
Pevné látky reagují tím rychleji, čím mají větší povrch (např. jako prášek nebo granule).
Obecně reagují látky nejrychleji v kapalném skupenství.
