Tak a teď si je rozdělíme
Podle skupenského stavu reaktantů
Podle toho, jaká skupenství mají reagující látky, se chemické reakce dělí na:
Homogenní neboli stejnorodé
Jako homogenní označujeme takovou chemickou reakci, při níž jsou všechny složky ve stejném skupenství.
\mathrm{Cl}_2(\mathrm{g})+\mathrm{H}_2(\mathrm{g})\longrightarrow{}2\mathrm{~HCl}_2(\mathrm{g})
Značka (g) ti říká, že reakce chloru s vodíkem probíhá v plynném skupenství a stejně tak vzniká plynný chlorovodík.
\mathrm{S}(\mathrm{s})+\mathrm{Zn}(\mathrm{s})\longrightarrow{}{\mathrm{ZnS}}(\mathrm{s})
Reakcí síry v pevném skupenství s kusem zinku získáš pevný sulfid zinečnatý, což naznačuje značka (s).
Heterogenní čili různorodé
V heterogenní chemické reakci jsou reaktanty a produkty v různých skupenstvích.
2\mathrm{~K}(\mathrm{s})+\mathrm{H}_2\mathrm{O}(\mathrm{l})\longrightarrow{}2\mathrm{~KOH}(\mathrm{aq})+\mathrm{H}_2(\mathrm{g})
Pokud hodíš do vody, což je běžně kapalina, kousek kovového draslíku, vznikne vodný roztok hydroxidu draselného a ve formě bublinek se uvolní plynný vodík.
Podle typu přenášených částic
S tímto rozdělením se setkáš pravděpodobně nejčastěji.
Protolytické neboli acidobazické reakce
Při acidobazické reakci si kyselina a zásada předají proton \mathrm{H}^{+}. Zásada vodíkový kation přijímá a kyselina ho daruje. Tato reakce probíhá výhradně mezi kyselinou a zásadou, jedná se tedy v podstatě o neutralizaci.
\mathrm{NaOH}+\mathrm{HNO}_3\longrightarrow{}{\mathrm{NaNO}}_3+\mathrm{H}_2\mathrm{O}
Při reakci hydroxidu sodného a kyseliny dusičné odebírá \mathrm{OH}^{-}skupina kyselině proton za vzniku vody. Dusičnan a sodný kation spolu vytvářejí dusičnan sodný, tedy sůl.
Redoxní reakce
V reakci dochází k oxidačně-redukčnímu ději, tedy k přenosu elektronů, což má vliv na oxidační čísla některých atomů. Vždy musí být v reakci alespoň jedna látka, která se oxiduje (zvyšuje své oxidační číslo), a minimálně jedna látka, která se redukuje (přijímá elektrony a její oxidační číslo se snižuje).
2\:\mathrm{Cu}^0+\mathrm{O}_2^0\longrightarrow{}2\:\mathrm{Cu}^{\mathrm{II}}\mathrm{O}^{-\mathrm{II}}
Při vzniku oxidu mědnatého z mědi a kyslíku probíhá oxidačně-redukční děj. Dochází k oxidaci mědi, která odevzdává 2 elektrony kyslíku a přechází z oxidačního čísla 0 na II. Kyslík elektrony přijímá a redukuje se z 0 na -II.
Komplexotvorné reakce
Při reakci vzniká tzv. koordinačně-kovalentní vazba. Reakcí jednodušších sloučenin vzniknou složitější komplexní neboli koordinační sloučeniny.
\mathrm{CuSO}_4+4\:\mathrm{NH}_3\longrightarrow{}[\mathrm{Cu}\left(\mathrm{NH}_3\right)_4]\mathrm{SO}_4
Když ke světle modrému roztoku síranu mědnatého přidáš roztok amoniaku, změní se barva roztoku na tmavě modrou, protože vzniká komplexní sloučenina síranu tetraamminměďnatého.