Stechiometrické koeficienty aneb co když jsou dva?
Stechiometrický koeficient se vyjadřuje číslem před vzorcem dané látky. Jedná se vlastně o poměry látkových množství, v jakých látky reagují a vznikají.
V této reakci se molekula A přemění na dvě molekuly B. Zároveň můžeme říct, že jeden mol látky A se přemění na dva moly látky B. Pokud víš, že látky A máš deset molů, po proběhnutí reakce vznikne dvacet molů látky B. Pokud se stechiometrický koeficient rovná jedničce, nepíše se před vzorec látky nic.
Rovnice reakce hoření vodíku za vzniku vody vypadá následovně:
2\text{ molekuly }\mathrm{H}_2+1\text{ molekula }\mathrm{O}_2\longrightarrow{}2\text{ molekuly }\mathrm{H}_2\mathrm{O}
Stechiometrický koeficient vodíku je dva, kyslíku jedna a vody dva. Dvě molekuly vodíku reagují s jednou molekulou kyslíku za vzniku dvou molekul vody. Můžeš si to představit jako váhu, kdy na obou stranách váhy potřebuješ stejný počet kuliček.
Se stechiometrickým koeficientem se můžeš setkat jako s bezrozměrnou veličinou ve výpočtech.
Značí se \nu (řecké ný). Stechiometrické koeficienty reaktantů mají podle dohody zápornou hodnotu, takže v chemické rovnici píšeme pouze absolutní hodnotu stechiometrických koeficientů.
Obecný tvar chemické rovnice často vypadá takto:
Velká písmena značí konkrétní látky (vodu, kyslík, …) a malá písmena značí jejich stechiometrické koeficienty. Často se ve výpočtech můžeš setkat se značením stechiometrického koeficientu látky A jako \nu_{A}.