Je toho ale ještě víc
Nyní ti podrobně představím dokazování kationtů pomocí skupinových reakcí. V následující tabulce si můžeš všimnout, že s jedním činidlem vždy reaguje větší množství kationtů a často vzniká různorodá sraženina. Možná si řekneš, že v tabulce nejsou zařazeny všechny kationty a máš pravdu. Je to proto, že reakce chybějících kationtů nejsou tolik jednoznačné. Nenajdeš tam ale ani všechna používaná činidla, protože je jich mnoho a nechci ti zatěžovat hlavu kvantem reakcí.
Některé reakce v tabulce jsou velmi specifické, například tzv. zlatý déšť, který vzniká reakcí olovnatého kationtu a jodidu. Takovéto reakce je pak možno brát za prokázání přítomnosti konkrétního kationtu ve vzorku, dej si však pozor, každou reakci může ovlivňovat přítomnost jiného kationtu.
Pro některé kationty, včetně kationtů V. třídy, se činidla uvedená v tabulce moc často nepoužívají, proto ti je raději vysvětlím zvlášť.
Kobaltnatý kation prokážeš pomocí alkalického hydroxidu, kdy vzniká modrá sraženina. Pokud přidáš nadbytek činidla, sraženina zrůžoví, protože se rozpustí na hydroxysloučeninu. Na vzduchu sraženina kobaltu hnědne.
\( \mathrm{Co}^{2+}+\mathrm{OH}^{-}\longrightarrow{}\mathrm{Co}{}(\mathrm{OH})_2\downarrow\text{ } \)
\( \mathrm{Co}(\mathrm{OH})_2+\mathrm{OH}^{-}\longrightarrow{}\mathrm{Co}{}\left(\mathrm{H}_2\mathrm{O}\right)_4(\mathrm{OH})_2\downarrow\text{ } \)
Nikelnatý kation ve vzorku poznáš jednak podle zbarvení roztoku a také pomocí reakce s hexakyanoželezitanem, kterému se přezdívá Čugajevovo činidlo, kdy vzniká červená sraženina.
\( 3\mathrm{Ni}^{2+}+2\left[\mathrm{Fe}(\mathrm{CN})_6\right]^{3-}\longrightarrow{}\mathrm{Ni}{}_3\left[\mathrm{Fe}(\mathrm{CN})_6\right]_2\downarrow\text{\}} \)
Manganatý kation ve vzorku poznáš jednak podle zbarvení roztoku a také pomocí reakce s hexakyanoželezitanem, kdy vzniká červená sraženina.
\( 2 \mathrm{Mn}^{2+}+5 \mathrm{PbO}_{2}+4 \mathrm{H}^{+} \longrightarrow 2 \mathrm{MnO}_{4}^{-}+5 \mathrm{~Pb}^{2+}+2 \mathrm{H}_{2} \mathrm{O} \)
A jako poslední zde zmíním amonný kation, který se dokazuje pomocí tzv. Nesslerova činidla. Amonný kation se ve vodě běžně rozpadá na amoniak a volný proton, Nesslerovo činidlo je s ním však schopno vytvořit žlutohnědý komplex.
\( 2\mathrm{NH}_3+\left[\mathrm{Hgl}_4\right]^{2-}\longrightarrow{}[\mathrm{HgNH}_2\mathrm{I}]\downarrow\text{ }+\mathrm{NH}_4^{+}+3\mathrm{I}^{-} \)