Pár rad ohledně chemického nádobí a práce v laboratoři
Vždy dbej na čistotu chemického nádobí! V analytice je to obzvlášť důležité, jelikož ti zbytky látek z předchozích analýz mohou zkreslovat výsledky. Chemické sklo, ve kterém byly látky polární povahy, umyj kohoutkovou vodou a nakonec opláchni destilovanou vodou. Na sklo, ve kterém byly látky nepolární povahy, použij ethanol nebo aceton.
Často je také nutné mít nádobí perfektně suché. Je to třeba v případě, že do něj budeš dávat roztok, jehož koncentrace se nesmí změnit, nebo budeš pracovat s látkami jiné polarity, než bylo použité rozpouštědlo pro mytí.
Určitě nemusím říkat, že nemáš zaměňovat zátky u reagenčních lahví. Při následném použití činidel by mohl vzniknout nechtěný produkt, díky zátce znečištěné jiným činidlem. Stejně tak je důležité, zda je zátka skleněná nebo gumová. Gumovou zátku používej pro roztoky silných hydroxidů nebo kyselin, které by mohly skleněnou zátku rozleptat a lahev by pak nešla otevřít. To stejné platí při používání byret, kdy pro silné hydroxidy nebo kyseliny používáme byrety s teflonovým kohoutem nebo s kuličkou.
U práce s pipetou je velmi důležité nenasávat kapalinu do pipety ústy, vždy použij pipetovací balónek nebo nástavec. Při vypouštění kapaliny měj špičku pipety přiloženou ke stěně nádoby, jinak by v pipetě zůstal zbytek kapaliny, který měl být v reakci. Na konci pipety však vždy zůstane kapka, tu se nesnaž vyklepat do nádoby, naopak, s ní se při kalibraci pipet počítá, to stejné platí i pro byrety.
Při práci s kahanem je určitě jasné, že je potřeba zacházet velmi opatrně, jelikož se jedná o práci s otevřeným ohněm. Před zapálením kahanu uzavři přívod vzduchu, jinak by mohl plyn začít hořet už v hadici, což je velmi nebezpečné. Základem je vždy nejprve zapálit sirku a až poté pustit přívod plynu. Je to pro jistotu, aby byl unikající plyn okamžitě zapálen. Když už kahan hoří, přívod vzduchu pomalu otevři a zvyš tím teplotu plamene. Po práci s kahanem je třeba dbát opatrnosti ještě větší, jelikož na síťce ani kádince nepoznáš, zda je ještě horká a můžeš se snadno spálit.
Pamatuj také, že všechno odměrné nádobí je kalibrováno na objem při určité teplotě, nejčastěji je to ta laboratorní. Než tedy začneš odměřovat roztoky v pipetách nebo odměrných válcích, ochlaď je nebo ohřej na laboratorní teplotu. Naopak kádinky kalibrovaný objem nemají, tudíž nejsou vhodné pro přesné odměřování roztoků a můžeš je použít při jakékoli teplotě pro orientační odměření.
Pro začínající chemiky je často velkým otazníkem výlevka. Co do ní mohu vylít, co raději ne a co v žádném případě? Pokud tápeš, vždy se raději zeptej vyučujícího, nyní si ale řekneme základní pravidla. Vše, co vyliješ do výlevky, putuje do čistírny odpadních vod, která si neumí poradit s jakýmkoli znečištěním. Je tedy třeba si uvědomit, že to, co do výlevky naliješ, se poté může dostat do vodních toků, a tedy i zpět k tobě. Do výlevky tedy nikdy nevylévej látky obsahující těžké kovy, silné kyseliny nebo zásady, látky toxické, dráždivé, hořlavé, výbušné, nebezpečné pro životní prostředí a látky nemísitelné s vodou jako třeba některá organická rozpouštědla. Tyto nebezpečné látky lij do speciálních nádob na odpad k tomu určených. Zředěné kyseliny a zásady lij do výlevky pouze při současně tekoucí vodě. Sypké neškodné materiály můžeš vyhodit do běžného odpadního koše zabalené v papíru nebo sáčku.