Kyslík
Asi tě nepřekvapí, že kyslík je bezbarvý plyn tvořící dvouatomové molekuly \mathrm{O}_{2}. Pokud se někdy setkáš s kapalným nebo pevným kyslíkem, tak ten bude jemně namodralý. Kyslík se přepravuje v tlakových lahvích označených modrým pruhem, nebo v mobilních cisternách. Kyslík se vyskytuje v oxidačních stavech -I, -II a +II. Kyslík je velmi reaktivní, tvoři oxidy \mathrm{O}^{2-}, peroxidy \mathrm{O}_{2}^{2-}, hyperoxidy \mathrm{O}_{2}^{-}a dokonce ozonidy \mathrm{O}_{3}^{-}. Díky své vysoké elektronegativitě může tvořit vodíkové můstky.
Kyslík je nejrozšířenějším prvkem na Zemi. Může se vyskytovat jak volný, tak vázaný. Volný kyslík tvoří přibližně 21\% zemské atmosféry. V ní se nachází jako dikyslík \mathbf{O}_{2} a ozon \mathbf{O}_{3}. Ozon vzniká přirozeně v atmosféře působením UV záření na kyslík. Ten se rozštěpí na dva kyslíkové radikály, které okamžitě napadají další molekulu kyslíku.
Vázaný kyslík se nachází v litosféře v podobě hornin a oxidů (nejčastěji \mathrm{SiO}_{2} ), v hydrosféře jako voda a vodní pára a v biosféře jako součást organismů v podobě organických látek.
Kyslík byl poprvé získán rozkladem oxidu rtuťnatého.
2 \mathrm{HgO} \longrightarrow 2 \mathrm{Hg}+\mathrm{O}_{2}
Kyslík se připravuje 3 způsoby:
a) Tepelným rozkladem oxidačních činidel:
2 \mathrm{KClO}_{3} \xrightarrow{\Delta t, \text { kat. }} 2 \mathrm{KCl}+3 \mathrm{O}_{2}
2 \mathrm{KNO}_{3} \xrightarrow{\Delta t} \mathrm{KNO}_{2}+\mathrm{O}_{2}
b) Katalytickým rozkladem vodného roztoku peroxidu vodíku:
2 \mathrm{H}_{2} \mathrm{O}_{2} \xrightarrow{\mathrm{MnO}_{2}} \mathrm{O}_{2}+2 \mathrm{H}_{2} \mathrm{O}
c) elektrolýzou vody (viz. strana 23 této učebnice)
Průmyslově se kyslík získává destilací zkapalněného vzduchu, vře při - 183^{\circ} \mathrm{C}. I když největší továrnou na kyslík jsou rostliny a organismy, které obsahují chlorofyl. Tyto organismy ho ve velkém vyrábí fotosyntézou. Jak už určitě víš z biologie, tyto organismy přeměňují vodu a oxid uhličitý na sacharidy, které se obecně zapisují jako \left(\mathrm{CH}_{2} \mathrm{O}\right)_{n}. Kyslík je přitom pouze vedlejším produktem.
\mathrm{CO}_{2}+\mathrm{H}_{2} \mathrm{O} \xrightarrow{\text { chlorofyl }} \mathrm{O}_{2}+\left(\mathrm{CH}_{2} \mathrm{O}\right)_{n}
Kyslík patří do skupiny makrobiogenních prvků - tvoří velkou část našich těl a je pro nás nezbytný. Sice existují anaerobní bakterie, které kyslík nepotřebují k životu, ale většina organismů ho potřebuje k dýchání. Plní se jím dýchací přístroje pro potápěče a piloty. Čistý kyslík se dává dýchat pacientům při některých operacích kvůli okysličení organismu. Kromě toho každé hoření je oxidace vzdušným kyslíkem. Například acetylen-kyslíkový plamen hoří při zhruba 3000^{\circ} \mathrm{C} a kapalný kyslík se používá jako okysličovadlo raketového paliva. Například ozonová vrstva absorbuje škodlivé UVB a UVC záření. Ozon se používá k bělení textilních látek a dezinfekci vody.