To by u chemických výpočtů asi nešlo. Jak bylo řečeno na začátku, základem této kapitoly je 1+2=3. Tentokrát ale nebudeš dosazovat gramy, ale moly. Pokud se jedná o stejnou látku, je to vlastně totéž. Jeden mol a dva moly jsou dohromady tři moly. Asi není nutné dál rozvádět.

n=n_{1}+n_{2}

Kde se setkáš s látkovým množstvím u roztoků? Často se u nich uvádí látková koncentrace (značí se c). Ta říká, kolik molů látky je rozpuštěno v určitém objemu (standardně litru) roztoku.

c=\frac{n}{V}

Pokud tedy chceš vypočítat látkové množství, matematickou úpravou předchozí rovnice (vynásobením V ) dostaneš rovnici, která říká, že látkové množství se rovná součinu látkové koncentrace a objemu:

n=c \cdot V

Teď je to podobné jako u hmotnosti. Nahradíš všechna látková množství v rovnici součinem látkové koncentrace a objemu roztoku. Výsledný objem budeš brát jako součet objemů výchozích roztoků. Získáš zase směšovací rovnici.

Pokud mícháš více výchozích roztoků, přidáš pouze více výchozích látkových množství, které nahradíš součiny látkových koncentrací a objemů.

c\left(V_{1}+V_{2}+\ldots+V_{n}\right)=c_{1} V_{1}+c_{2} V_{2}+\ldots+c_{n} V_{n}

Stejně jako u předchozího tvaru směšovací rovnice, látková koncentrace čistého rozpouštědla je nula. Součin látkové koncentrace a objemu tedy také nula a můžeš ho vynechat. Nezapomeň však zahrnout objem rozpouštědla do výsledného objemu.

c\left(V_1+\right.V_2)=c_1V_1

Pokud přidáme do roztoku čistou látku, můžeš součin látkové koncentrace a objemu nahradit pouze látkovým množstvím přidávané látky. Pokud se zanedbá změna objemu, rovnice vypadá následovně:

cV_1=c_1V_1+n_2

Že by bez molu?