Hořčík
Hořčík je poměrně rozšířeným prvkem. Hořčík se vyskytuje v minerálech magnezitu \mathrm{MgCO}_{3} a dolomitu \mathrm{CaCO}_{3} \cdot \mathrm{MgCO}_{3}, který vytváří celá pohoří. Mimo to jsou některé sloučeniny hořčíku rozpuštěny v mořské vodě. Hořčík je biogenní prvek, potřebuješ ho ke správnému fungování svalů a nervů a jako doplněk stravy si ho můžeš koupit v lékárně - v podobě oxidu hořečnatého \mathrm{MgO}. Hořčík potřebují i rostliny, je totiž důležitou součástí zeleného barviva chlorofylu, které umožňuje fotosyntézu.
Vyrobit hořčík můžeš elektrolýzou taveniny \mathrm{MgCl}_{2} nebo redukcí \mathbf{M g O} křemíkem při vysoké teplotě.
\mathrm{MgO}+\mathrm{Si}+\mathrm{CaO} \xrightarrow{1800{ }^{\circ} \mathrm{C}} \mathrm{Mg}+\mathrm{Ca}_{2} \mathrm{SiO}_{4}
Důležité použití má slitina hořčíku, hliníku a mědi - dural. Dural je lehký, pevný a odolný, proto se používá třeba oři výrobě konstrukcí letadel. V laboratoři se používají Grignardova činidla, což jsou organohořečnaté sloučeniny, které se uplatňují při syntéze organických sloučenin.
Oxid hořečnatý \textcolor{#800080}{\mathrm{MgO}}
Oxid hořečnatý je bílý prášek, který se dá jednoduše připravit hořením hořčíku.
2 \mathrm{Mg}+\mathrm{O}_{2} \longrightarrow 2 \mathrm{MgO}
V průmyslu se vyrábí termickým rozkladem přírodního uhličitanu hořečnatého.
\mathrm{MgCO}_3\xrightarrow{\Delta t}\textcolor{#800080}{\mathrm{MgO}}+\mathrm{CO}_2
Oxid hořečnatý je hygroskopický (pohlcuje vzdušnou vlhkost), takže se používá jako sušidlo. Sportovci a horolezci si ho, ve směsi s \mathrm{MgCO}_{3} a \mathrm{Mg}(\mathrm{OH})_{2}, dávají na ruce, aby se jim tolik nepotily. Veliký význam má \mathrm{MgO} jako žáruvzdorný materiál, jeho teplota tání je 2800^{\circ} \mathrm{C}. Oxid hořečnatý se ale s vodou pomalu přeměňuje na hydroxid hořečnatý \mathrm{Mg}(\mathrm{OH})_{2} a používá se proti pálení žáhy, kdy vzniklý hydroxid hořečnatý neutralizuje žaludeční kyseliny.