O chemické vazbě obecně:
- Chemická vazba mezi atomy A a B vzniká díky přitažlivosti jádra atomu A k elektronovému obalu atomu B a naopak.
- Pro vznik vazby je třeba, aby se atomy přiblížily na určitou vzdálenost - ne výrazně blíže, ne výrazně dále.
- Při vzniku vazby se uvolní tzv. vazebná energie - čím vyšší vazebná energie je, tím pevnější je také vazba.
- Aby se vazba rozpadla, musí být dodána disociační energie - je stejně velká jako vazebná energie.
Párování elektronů:
- Atomy spolu ve vazbě sdílí elektrony.
- Každý atom do vazby musí poskytnout alespoň jeden nespárovaný elektron.
- Atom může vytvořit tolik vazeb, kolik má nespárovaných elektronů.
- Sdílené elektrony se počítají do elektronových obalů obou atomů.
Vlastnosti nepolární kovalentní vazby:
- Nepolární kovalentní vazbu tvoří atomy se stejnou nebo podobnou elektronegativitou (rozdíl do hodnoty 0,4).
  Dvouatomové molekuly tvořené nepolárními kovalentními vazbami jsou nerozpustné ve vodě a nereagují na elektrické pole.
Násobné vazby:
- Atom může využít své nespárované elektrony na více vazeb s různými atomy nebo na násobnou vazbu s jedním atomem.
- Na vznik dvojné vazby musí každý atom poskytnout dva elektrony, na vznik trojné vazby tři.
- Čím je vazba násobnější, tím je také kratší a pevnější.
Vazby \textcolor{#800080}{\sigma} a \textcolor{#800080}{\pi} :
- Jednoduché vazby jsou zprostředkovávány molekulovým orbitalem typu \sigma.
- Dvojné vazby jsou zprostředkovávány jedním molekulovým orbitalem typu \sigma a jedním orbitalem typu \pi.
- Trojné vazby jsou zprostředkovávány molekulovým orbitalem typu \sigma a dvěma orbitaly typu \pi.
- Přítomnost \textcolor{#800080}{\pi} orbitalů vazbu zkracuje a zpevňuje.

To toho zase bylo!