To toho zase bylo!
O chemické vazbě obecně:
Chemická vazba mezi atomy A a B vzniká díky přitažlivosti jádra atomu A k elektronovému obalu atomu B a naopak.
Pro vznik vazby je třeba, aby se atomy přiblížily na určitou vzdálenost - ne výrazně blíže, ne výrazně dále.
Při vzniku vazby se uvolní tzv. vazebná energie - čím vyšší vazebná energie je, tím pevnější je také vazba.
Aby se vazba rozpadla, musí být dodána disociační energie - je stejně velká jako vazebná energie.
Párování elektronů:
Atomy spolu ve vazbě sdílí elektrony.
Každý atom do vazby musí poskytnout alespoň jeden nespárovaný elektron.
Atom může vytvořit tolik vazeb, kolik má nespárovaných elektronů.
Sdílené elektrony se počítají do elektronových obalů obou atomů.
Vlastnosti nepolární kovalentní vazby:
Nepolární kovalentní vazbu tvoří atomy se stejnou nebo podobnou elektronegativitou (rozdíl do hodnoty 0,4).
Dvouatomové molekuly tvořené nepolárními kovalentními vazbami jsou nerozpustné ve vodě a nereagují na elektrické pole.
Násobné vazby:
Atom může využít své nespárované elektrony na více vazeb s různými atomy nebo na násobnou vazbu s jedním atomem.
Na vznik dvojné vazby musí každý atom poskytnout dva elektrony, na vznik trojné vazby tři.
Čím je vazba násobnější, tím je také kratší a pevnější.
Vazby \textcolor{#800080}{\sigma} a \textcolor{#800080}{\pi} :
Jednoduché vazby jsou zprostředkovávány molekulovým orbitalem typu \sigma.
Dvojné vazby jsou zprostředkovávány jedním molekulovým orbitalem typu \sigma a jedním orbitalem typu \pi.
Trojné vazby jsou zprostředkovávány molekulovým orbitalem typu \sigma a dvěma orbitaly typu \pi.
Přítomnost \textcolor{#800080}{\pi} orbitalů vazbu zkracuje a zpevňuje.