To, jak velký je rozdíl elektronegativit dvou prvků, které jsou spolu svázané vazbou, určuje mnoho vlastností molekuly. Elektrony jsou záporně nabité, a tak, když si je jeden atom v molekule přetáhne na svou stranu, bude jeho strana molekuly více záporně nabitá, zatímco strana, kde je elektronů méně, bude kladně nabitá. Správně se říká, že se vazba polarizuje, tedy že vznikají dva póly - kladný a záporný. To, jak moc polární vazba je, rozhoduje například o tom, jestli se tato molekula bude rozpouštět ve vodě (nebo jiném rozpouštědle), jak bude reagovat s jinými molekulami nebo jak bude tato vazba pevná.

Polaritu vazby spočítáš tak, že od elektronegativity jednoho prvku odečteš elektronegativitu druhého prvku. Vždy odčítáš menší od větší.

Pokud je rozdíl elektronegativit dvou atomů menší než 0,4, můžeš o této vazbě říct, že je tak málo polární, že to nemá praktický význam. Úplně nepolární jsou vazby pouze mezi atomy, které mají stejnou elektronegativitu, tedy mezi atomy jednoho prvku. Této vazbě se říká nepolární kovalentní. Příkladem může být již zmíněná vazba mezi dvěma atomy vodíku:

Pokud je rozdíl elektronegativit mezi atomy větší než 0,4, ale menší než 1,7, jde o tzv. polární kovalentní vazbu. Jeden atom částečně, ale ne úplně, přebírá druhému jeho elektrony a získává tak částečný (parciální) záporný náboj, zatímco druhý kvůli úbytku elektronů bude mít částečný kladný náboj. Tyto částečné náboje se označují písmenkem \delta (čti delta). Příkladem budiž opět již zmíněná vazba mezi chlorem a vodíkem:

A konečně, pokud je rozdíl elektronegativit větší než 1,7, dojde k tomu, že jeden atom druhému elektrony sebere úplně. Vzniknou tak vlastně dva ionty. Proto se této vazbě říká iontová. Jako příklad může sloužit vazba mezi atomy chloru a sodíku:

V příští kapitole se o jednotlivých typech vazeb dozvíš víc. Závěrem je však nutné zmínit, že výše uvedené rozdíly mezi elektronegativitami jednotlivým typům vazeb odpovídají jen zhruba. Jde o empirické pravidlo, které z pozorování odvodil fyzikální chemik Linus Pauling. Proto se občas může stát, že rozdíl elektronegativit bude například 1,8, ale pořád půjde o polární kovalentní vazbu.

Co to pro chemickou vazbu znamená?