Takže... co je to ta elektronegativita?
Než se dostaneme k elektronegativitě jako takové, je potřeba se krátce zmínit o chemické vazbě. V příští kapitole se s tebou na vazbu podívám podrobně, pro tuto chvíli však stačí říct, že chemická vazba mezi dvěma atomy vzniká v momentě, kdy spolu začnou sdílet své valenční elektrony. Takto si můžeš představit dva atomy vodíku, které spolu vazbu netvoři:
A takto molekulu vodíku, ve které jsou atomy vodíku svázané chemickou vazbou:
U atomů prvků, které mají složitější elektronový obal, než jaký má vodík, bude situace o něco komplikovanější, ale princip je pořád stejný. Chemická vazba je o sdílení valenčních elektronů.
Jak už víš z první podkapitoly o PSP, různé prvky mají různou schopnost přitahovat elektrony. Například chlor přitahuje elektrony výrazně silněji než vodík. Pokud by tedy spolu vytvořili vazbu a vznikla molekula chlorovodíku, chlor by vodíku jeho elektron (vodík má elektron jen jeden) výrazně přetáhnul na svoji stranu. Takto by atomy
vodíku a chloru vypadaly, kdyby vazbu netvořily (ve skutečnosti je atom chloru výrazně větší než atom vodíku, ale pro názornost jsou zde vyobrazeny stejně velké):
A takto by vypadala molekula chlorovodíku (chlor „odsává” vodíku jeho elektronový obal na svou stranu):
Tuto schopnost přetahovat elektrony ve vazbě na svou stranu popisuje elektronegativita. Obvykle se označuje řeckým písmenem \chi (čti chí) a nemá žádnou jednotku. Jednoduše řečeno, více elektronegativní prvky ( s vyšším \chi) přetahují vazebné elektrony v molekule méně elektronegativním prvkům (s nižším \chi).