A co elektronová konfigurace excitovaných stavů?
Normálně má atom elektrony uspořádané tak, aby měly co nejnižší energii. To v praxi znamená, že elektrony budou obsazovat orbitaly s co nejnižší energií, jako to říká výstavbový princip. Tedy nejprve 1 \mathrm{~s}, potom 2 \mathrm{~s}, 2 \mathrm{p} atd. Další orbital se obsazuje až poté, co je orbital před ním plně obsazený.
Pokud však elektron dostane nějakou energii navíc, například v podobě elektromagnetického záření nebo tepla, může se dostat na vyšší energetickou hladinu (excitovat se) a výstavbový princip tak porušit.
Uhlíku například k excitaci stačí jen přítomnost dalšího atomu, se kterým se může vázat. Takto by vypadala jeho normální konfigurace:
A takto by vypadala elektronová konfigurace uhlíku v excitovaném stavu:
V tomto stavu se uhlík nachází například v organických molekulách a může díky němu tvořit čtyři vazby místo dvou. O počtu vazeb, které atom může vytvořit, rozhoduje počet nespárovaných elektronů (viz kapitolu Chemická vazba).