Tři pravidla a je to!
Pro úvod ti napíšu pár pravidel, která se ti budou hodit.
1. Leží-li dva body v rovině některé stěny, leží v této rovině i jejich spojnice.
Znamená to, že když máš dva body v rovině jedné stěny tělesa, pak v ní leží i přímka, která je spojuje (spojnice).
2. Když dvě rovnoběžné roviny protne třetí rovina, dostaneš dvě rovnoběžné přímky, jejich průsečnice.
V důsledku této věty platí: Jsou-li roviny dvou stěn rovnoběžné a přitom různoběžné s rovinou řezu, jsou průsečnice s rovinou řezu rovnoběžné. Tuto větu znáš už z minulé podkapitoly, kde se řešila vzájemná poloha tři rovin.
3. Představ si, že máš tři různoběžné roviny, jejichž průsečnice nejsou rovnoběžné. Každé dvě roviny mají společnou průsečnici, celkem tedy existují tři. Tyto tři průsečnice procházejí jedním bodem.
Důsledek věty: Průsečnice roviny řezu s jednou stěnou tělesa a společná hrana dvou stěn tělesa se protnou ve stejném bodě jako průsečnice roviny řezu s druhou stěnou tělesa.
Řezem se bude nazývat průnik nějakého prostorového útvaru a roviny, například krychle a roviny. Řez je částí roviny, tudíž se jedná o rovinný útvar ohraničený úsečkami. Proto když vytvoříš řez, získáš n-úhelník. Díky tomu můžeš používat u řezu stejnou terminologii, jaká se používala u n-úhelníků z planimetrie, tedy například vrcholy, úhlopříčky a podobně.