Jak je to s polohou přímky a roviny?
Rovina se značí buď malými řeckými písmeny, nebo pomocí tři bodů. Existují tři případy vzájemné polohy mezi přímkou a rovinou. Často se tyto případy podobají a opakuji mezi vzájemnými polohami bodů, přímek a rovin. Všechny typy se naučíš i na konkrétních obrázcích, na kterých bude zadána přímka p a rovina \alpha v obecné krychli.
Prvním typem je různoběžnost mezi přímkou a rovinou. Pokud je tedy přímka s rovinou různoběžná, znamená to, že mají právě jeden společný bod, který se nazývá průsečík.
Na obrázku výše máš znázorněnou různoběžnost, bod \mathrm{H} je v tomto případě průsečík přímky p a roviny \alpha. Pokud přímka p a rovina \alpha nemají žádný společný bod, tak se jedná o rovnoběžnost.
Poslední, co se může stát, je, že přímka p bude ležet uvnitř roviny \alpha. Tomuto případu se říká, že přímka leží v rovině.
Uvědom si, že rovina je nekonečná. Stejně to platí pro rovinu \alpha. Sice ji můžeš určit pomocí bodů nebo přímek, ale nesmíš ji brát pouze jako obdélník. Naopak si představuj, jak běží donekonečna všemi směry, aby se ti to v budoucnu u příkladů na vzájemnou polohu nevymstilo.