Denaturace
Z předcházejících řádků je patrné, že prostorové uspořádání proteinů je pro jejich funkci velmi zásadní. Funkční prostorové uspořádání se nazývá nativní konformace. Pokud ji protein má, může plnit svoji biologickou funkci. Může se ale stát, že protein svoji nativní konformaci ztratí. Tomuto jevu se pak říká denaturace.
Mechanismus denaturace proteinů je jednoduchý. Přeruší se vazby zpevňující kvartérní, terciární i sekundární struktury a zůstane jenom struktura primární, tedy pouhé polypeptidové vlákno. Představit si to můžeš tak, že se smotaný a funkční protein rozmotá.
Pro upřesnění
Ke ztrátě nebo výraznému omezení funkčnosti proteinu stačí i drobná změna v jeho struktuře. Proteiny jsou na svoji nativní konformaci velice citlivé. Denaturačním činidlem může být vysoká teplota, působení kyselin nebo bází nebo některá organická rozpouštědla. Denaturace se také hojně využívá. Například denaturované (uvařené) vajíčko je mnohem lépe stravitelné. Rozvolněné proteinové řetězce jsou totiž mnohem přístupnější pro trávicí enzymy než kompaktní nedenaturované proteiny.
Poznámka ze života: Na základě denaturace funguje i konzervace potravin. Zavařením se denaturují enzymy případných bakterií nebo plísní, které by potravinu znehodnotily. Stejně tak se chirurgické nástroje před operačním zákrokem dávají do sterilizátoru, zařízení, v němž se vytvoří vysoký tlak a teplota, které zničí všechny bakterie.