Síra
Kyselina sírová \textcolor{#800080}{\mathrm{H}_2S\mathrm{O}_4}
Jednou z nejvýznamnějších sloučenin síry je bezpochyby kyselina sírová. Jedná se o bezbarvou olejovitou kapalinu, která se dá s vodou míchat v libovolném poměru. Je velmi reaktivní a reaguje téměř se všemi kovy kromě například platiny, zlata nebo stříbra. To, s kterými kovy bude nebo nebude reagovat, však dále závisí na její koncentraci, teplotě a dalších podmínkách. Koncentrovaná (96-98\%) kyselina sírová má silné dehydratační (odstraňuje vodu) a oxidační účinky. Ředěním se dají její oxidační účinky snížit. Právě její dehydratační účinky z ní dělají nebezpečnou žíravinu, protože způsobují zuhelnatění organických látek.
Průmyslově se kyselina sírová vyrábí hlavně tzv. kontaktním způsobem, který se provádí ve třech krocích. Nejdříve se spalováním síry vyrobí oxid siřičitý.
\mathrm{S}+\mathrm{O}_2\longrightarrow{}{SO}_2
Jeho oxidací, která je katalyzována oxidem vanadičným, se pak získává oxid sírový.
2\mathrm{SO}_2+\mathrm{O}2\longrightarrow{\mathrm{V}_2\mathrm{O}_5}2\mathrm{SO}_3
Na závěr se oxid sírový zavádí do koncentrované kyseliny sírové za vzniku kyseliny disírové, která se dále míchá s vodou a vzniká dýmavá kyselina sírová neboli oleum. Jedná se o roztok oxidu sírového v kyselině sírové, který na vzduchu dýmá.
\begin{aligned}\mathrm{SO}_3+\mathrm{H}_2\mathrm{SO}_4 & \longrightarrow{}{H}_2\mathrm{~S}_2\mathrm{O}_7\\ \mathrm{H}_2\mathrm{~S}_2\mathrm{O}_7+\mathrm{H}_2\mathrm{O} & \longrightarrow2\mathrm{H}_2\mathrm{SO}_4\end{aligned}
Její využití je opravdu velmi široké, a dokonce se jí přezdívá „krev chemického průmyslu”. Používá se při výrobě hnojiv, léčiv, barviv, plastů a výbušnin. Dále se přidává do olověných akumulátorů, kde slouží jako elektrolyt. Používá se i při zpracování rud a ropy.