Je velmi toxický a extrémně nebezpečný, proto bývá poměrně často zneužíván jako chemická zbraň. Původně se používal pro označování vojenských cílů pro noční bombardování, ale postupně se začal přidávat i do samotných zbraní, protože doslova vypaluje díry až na kost a hoří dokonce i pod vodou. Jeho použití pro vojenské účely je v současnosti zakázáno, ale některé země tento zákaz nerespektují.

Červený fosfor vzniká zahříváním bílého fosforu na teploty okolo 250^{\circ} \mathrm{C}. Není tak reaktivní a na vzduchu je stálý. Po dodání tepla (např. škrtnutím) se mění na bílý fosfor, který začíná hořet, a proto se používá pro výrobu zápalek nebo v pyrotechnice. Červený fosfor je také základní surovinou při výrobě ostatních sloučenin fosforu.

Černý fosfor svými vlastnostmi připomíná kovy. Má kovový lesk a atomy fosforu jsou v něm uspořádány do vrstev. Díky tomuto uspořádání je ze všech modifikací nejstabilnější. Dobře vede teplo a elektrický proud a v elektrotechnice se využívá pro výrobu polovodičů

Průmyslová výroba fosforu je založena na redukci fosforečnanů uhlíkem za přítomnosti křemenného písku.

2\mathrm{Ca}_3\left(\mathrm{PO}_4\right)_2+6\mathrm{SiO}_2+10\mathrm{C}\longrightarrow{}{P}_4+6\mathrm{CaSiO}_3+10\mathrm{CO}

Touto reakcí vzniká bílý fosfor, který se zahříváním dále upravuje na červený fosfor.

Kyselina trihydrogenfosforečná \textcolor{#800080}{\mathrm{H}_3\mathrm{PO}_4}

Jedná se o bezbarvou krystalickou látku, která nemá oxidační účinky a většinu kovů nerozpouští. Je to kvůli tomu, že při reakci s kovem se na jeho povrchu vytvoří vrstva nerozpustných fosforečnanů, které zabraňují dalším reakcím. Tomuto procesu se říká fosfatáze a používá se k ochraně kovů před korozí.

Kyselina trihydrogenfosforečná se vyrábí dvěma způsoby. První spočívá ve spalování fosforu ve směsi vzduchu a vodní páry a nazývá se termický proces.

\begin{aligned}\mathrm{P}_4+5\mathrm{O}_2 & \longrightarrow{}{P}_4\mathrm{O}_{10}\\ \mathrm{P}_4\mathrm{O}_{10}+5\mathrm{H}_2\mathrm{O} & \longrightarrow4\mathrm{H}_3\mathrm{PO}_4\end{aligned}

Před chvílí bylo zmíněno válečné využití bílého fosforu, a právě druhá z těchto reakcí probíhala na sliznicích lidí, kteří se ho nadýchali. Asi si dokážeš představit, co se stane, když se uvnitř tvého těla najednou objeví kyselina.

Druhý způsob výroby se nazývá extrakční proces a využívá reakci kyseliny sírové s přírodními fosforečnany.

\mathrm{Ca}_{5}\left(\mathrm{PO}_{4}\right)_{3} \mathrm{~F}+5 \mathrm{H}_{2} \mathrm{SO}_{4}+10 \mathrm{H}_{2} \mathrm{O} \longrightarrow 3 \mathrm{H}_{3} \mathrm{PO}_{4}+5 \mathrm{CaSO}_{4} \cdot 2 \mathrm{H}_{2} \mathrm{O}+\mathrm{HF}

Používá se v potravinářském průmyslu k okyselování nealkoholických nápojů. To je také dalším důvodem, proč je pití kolových nápojů nezdravé. Fosforečnany se totiž z těla vylučují v podobě hořečnatých \left(\mathrm{Mg}_{3}\left(\mathrm{PO}_{4}\right)_{2}\right) a vápenatých \left(\mathrm{Ca}_{3}\left(\mathrm{PO}_{4}\right)_{2}\right) solí, takže tvoje tělo potom přichází o důležité \mathrm{Mg}^{2+} \mathrm{a} \mathrm{Ca}^{2+} ionty. Kyselina trihydrogenfosforečná je také důležitou složkou při výrobě superfosfátu, který slouží jako fosforečné hnojivo nebo se přidává do směsí s ostatními hnojivy.