Vápník
Vápník se v přírodě vyskytuje převážně v minerálu kalcitu \mathrm{CaCO}_{3} a jeho horninách vápencích, které tvoří celá pohoří. Stejně jako hořčík je to biogenní prvek, v lidském těle je v podobě fosforečnanu vápenatého \mathrm{Ca}_{3}\left(\mathrm{PO}_{4}\right)_{2} součástí kostí a zubů.
Čistý vápník nemá příliš velké využití. Důležité jsou naopak jeho sloučeniny, které se využívají převážně ve stavebnictví. Karbid vápenatý \mathrm{CaC}_{2} se dříve používal v dolech ke svícení, protože jeho reakcí s vodou vzniká hořlavý plyn acetylen. V karbidové lampičce pomalu kapala voda na kousek karbidu, uvolněný plyn se zapálil a sloužil jako zdroj světla. Ložiska některých minerálů bohužel obsahují kapsy methanu, který se mohl od karbidové lampy snadno zapálit a způsobit výbuch. Z tohoto důvodu byly karbidové lampy ve většině zemí nahrazeny elektrickými.
Oxid vápenatý \textcolor{#800080}{\mathrm{CaO}}
Oxid vápenatý, jinak také pálené vápno, je jedna z látek, jež doslova drží náš svět pohromadě. Je totiž součástí malty a cementu, bez kterých by se rozpadla většina budov. Vyrábí se tepelným rozkladem vápence, což má i ekologický přesah, protože tato reakce je zodpovědná za asi 8 \% světových emisí \mathrm{CO}_{2}.
Mimo stavebnictví se \mathrm{CaO} využívá například v zemědělství k neutralizaci kyselé půdy.
Hydroxid vápenatý \textcolor{#800080}{\mathrm{Ca}(\mathrm{OH})_2}
Hydroxid vápenatý neboli hašené vápno je bílý, silně zásaditý prášek. Je to účinná složka malty a některých omítek. Vyrábí se reakcí páleného vápna s vodou:
\mathrm{CaO}+\mathrm{H}_2\mathrm{O}\longrightarrow{}\mathrm{Ca}{}(\mathrm{OH})_2
Této reakci se říká hašení vápna a je silně exotermická. Pokud se nechá najednou reagovat příliš mnoho \mathrm{CaO}, voda v reakční směsi se začne vařit a kolem nádoby začne cákat horký roztok zásaditého \mathrm{Ca}(\mathrm{OH})_{2}.
Do malty se dává proto, že dokáže ze vzduchu vychytávat \mathrm{CO}_{2}, se kterým reaguje za vzniku \mathrm{CaCO}_{3}. Vzniklý kalcit působí jako pojidlo, které drží cihly pohromadě.
\mathrm{Ca}(\mathrm{OH})_2+\mathrm{CO}_2\longrightarrow{}{\mathrm{Ca}CO}_3+\mathrm{H}_2\mathrm{O}
Protože se hydroxid vápenatý dost špatně rozpouští ve vodě, používá se často jeho suspenze, které se říká vápenné mléko.
Uhličitan vápenatý \textcolor{#800080}{\mathrm{CaCO}_3}
Uhličitan vápenatý můžeš znát jako kalcit, aragonit, mramor nebo horninu křídu. Většinou je to bílá amorfní pevná látka, některé formy ale mohou být průhledné nebo zabarvené nějakou příměsí. Tvoři schránky měkkýšů a skořápky vajec. V minulosti se používal jako stavební materiál, ale dnes je jeho použití omezené, protože ho rozpouští kyselé deště:
\mathrm{CaCO}_3+\mathrm{H}_2\mathrm{SO}_4\rightleftarrows{\mathrm{Ca}SO}_4+\mathrm{CO}_2+\mathrm{H}_2\mathrm{O}
Síran vápenatý \mathrm{CaSO}_{4} je mírně rozpustný ve vodě, takže vápencová budova po takovém kyselém dešti doslova odtéká do kanálů.
Největší význam má kalcit jako surovina pro výrobu \mathrm{CaO} a \mathrm{Ca}(\mathrm{OH})_{2}.
V oblastech s vápencovým podložím může docházet k takzvaným krasovým jevům. Spočívá to v tom, že ve vodě nerozpustný \mathrm{CaCO}_{3} reaguje se vzdušnou vlhkostí nebo dešťovou vodou a atmosférickým oxidem uhličitým za vzniku rozpustného hydrogenuhličitanu vápenatého.
\mathrm{CaCO}_3+\mathrm{H}_2\mathrm{O}+\mathrm{CO}_2\textcolor{#FFFF00}{\rightleftarrows}\mathrm{Ca}\left(\mathrm{HCO}_3\right)_2
Důsledkem této reakce se vápencová pohoří pomalu ale jistě rozpouští. Pod zemí zase vznikají rozsáhlé jeskynní komplexy, které se za miliony let postupně zaplňují krápníky. Pokud to totiž podmínky dovolí (vhodná teplota, vlhkost, koncentrace \mathrm{CO}_{2}), reakce se může otočit a na místech, kde kape voda s rozpuštěným hydrogenuhličitanem, se po tenkých vrstvičkách začne usazovat nerozpustný uhličitan.
Síran vápenatý \textcolor{#800080}{\mathrm{CaSO}_4}
Síran vápenatý je bílá, ve vodě téměř nerozpustná látka. S vodou ale ochotně tvoří různé hydráty.
\mathrm{CaSO}_{4} \cdot 2 \mathrm{H}_{2} \mathrm{O} se v přírodě nachází jako minerál sádrovec. Jeho zahřátím na 100^{\circ} \mathrm{C} se vyrábí hemihydrát síranu vápenatého \mathrm{CaSO}_4\cdot1/2\:\mathrm{H}_2\mathrm{O}, který znáš jako sádru. Opětovným přidáním vody vytvoříš ze sádry opět sádrovec a materiál ztvrdne.
\mathrm{CaSO}_4\cdot2\mathrm{H}_2\mathrm{O}\rightleftarrows\mathrm{CaSO}_4\cdot1/2\:\mathrm{H}_2\mathrm{O}
Sádra se používá třeba na opravy omítek nebo fixaci zlomenin. Bezvodý síran vápenatý se používá jako sušidlo.