Alkalické kovy (1. skupina)
Alkalické kovy jsou prvky první skupiny periodické tabulky. Skupinu s nimi sdílí také vodík, který ale alkalickým kovem není. Jsou tak měkké, že je Ize bez problému krájet nožem, a patří mezi nejreaktivnější prvky vůbec. Díky vysoké reaktivitě se v přírodě vyskytují pouze ve sloučeninách. V laboratoři se uchovávají pod vrstvou petroleje nebo silikonového oleje, protože velmi rychle a bouřlivě reagují se vzduchem a zejména s vodou:
2 \mathrm{Na}+2 \mathrm{H}_{2} \mathrm{O} \longrightarrow 2 \mathrm{NaOH}+\mathrm{H}_{2}
Tato reakce je silně exotermická, často dojde k zapálení unikajícího vodíku. V praxi to znamená, že se s alkalickými kovy musí zacházet velmi opatrně, pokud se člověk nechce poleptat a popálit zároveň.
Svým vzhledem připomínají stříbro nebo olovo, výjimkou je jen nazlátlé cesium. Ve skupině směrem dolů stoupá reaktivita, takže francium by teoreticky mělo být nejreaktivnějším prvkem vůbec. Mají elektronovou konfiguraci ns{ }^1, což v kombinaci s nejnižšími hodnotami elektronegativity znamená, že se ve sloučeninách vyskytují výhradně v oxidačním čísle +I. Většinou tvoří iontové vazby s prvkem s výrazně vyšší elektronegativitou.
lonty alkalických kovů barví plamen - \mathrm{Li}^{+} karmínově červeně, \mathrm{Na}^{+} žlutě, \mathrm{K}^{+}, \mathrm{Rb}^{+} \mathrm{a} \mathrm{Cs}^{+} fialově. Toho se využívá v analytické chemii, kde se podle barvy plamenu zjišťuje přítomnost iontů, a v zábavní pyrotechnice k barvení rachejtlí a fontánek.