Látkové množství a molární veličiny
Jak už víš, jednotlivé atomy a molekuly jsou velmi malé. Pro některé výpočty potřebuješ vědět počet částic ve vzorku látky, ale počítat s jejich skutečnými počty by bylo velmi nepraktické. Proto se zavedla veličina látkové množství - \mathbf{n}.
Látkové množství je jen zkrácený zápis počtu částic ve vzorku látky. Využivá se opět stejného triku s konstantou. Podobně jako 60 vajec je jedna kopa, \mathbf{6 , 0 2 2} \cdot \mathbf{1 0 ^ { 2 3 }} částic je jeden mol. Číslo \mathbf{6 , 0 2 2} \cdot \mathbf{1 0 ^ { 2 3 }} \mathbf{m o l}^{\mathbf{- 1}}, se jmenuje Avogadrova konstanta a značí se N_{\mathrm{A}}. Toto číslo nebylo vybráno náhodně, je to počet atomů ve 12 \mathrm{~g} nuklidu { }_{6}^{12} \mathrm{C}. Látkové množství dané látky podle počtu jejích částic určíš dle následujícího vztahu:
Mimochodem, částice může být atom, molekula nebo iont. Například když máš jeden mol vody \left(\mathrm{H}_{2} \mathrm{O}\right), máš 6,022 \cdot 10^{23} molekul vody. Kdybys tuto vodu rozdělil na jednotlivé atomy, dostaneš dva moly \mathrm{H} a jeden mol \mathrm{O}.
Molární hmotnost
Protože látkové množství vyjadřuje jen počet částic a různé atomy nebo molekuly jsou jinak těžké, jeden mol každé látky bude vážit jinak. Třeba jeden \mathrm{mol}\:\mathrm{CO}_2 váži 44,008 g, jeden mol plynného vodíku jen 2,016 g a mol uranu váží skoro čtvrt kila (238,029 g). Hmotnost jednoho molu látky vyjadřuje molární hmotnost (M), nejčastěji vyjadřovaná v jednotkách \mathbf{g} \cdot \mathbf{m o l}^{-1}.
Pro zjištění molárních hmotností jednotlivých látek můžeš využít toho, že molární hmotnost prvku vyjádřená v \mathrm{~g} \cdot \mathrm{mol}^{-1} má vždy stejnou hodnotu jako jeho relativní atomová hmotnost. Stačí ti tedy z tabulky určit relativní atomovou nebo molekulovou hmotnost pro danou látku, připíšeš jí jednotku a máš její molární hmotnost.
Látkové množství dané látky za pomoci molární hmotnosti určíš snadno dle následujícího vzorce:
