Jak mi oxidační číslo pomůže pojmenovat molekulu?
Nejdříve se dozvíš, jak se pojmenovávají kationty a anionty, potom jak se tvoří názvy sloučenin vzniklých spojením kationtů a aniontů a jaká se u toho používají pravidla.
Názvy kationtů
Jak už víš, kationty jsou ionty s kladným nábojem, a právě podle náboje (oxidačního čísla) se určuje jejich koncovka.
Název kationtu pak vypadá takto:
Speciálními případy jsou víceprvkové kationty. Některé molekuly dokáží do své struktury vzít například ještě jeden vodíkový kationt. Ten zapříčiní, že se z původně neutrální molekuly stane kladně nabitý iont. Nejznámějším příkladem je kation amonný (jednoslovně amonium) \mathrm{NH}_{4}^{+}, který už znáš z podkapitoly o koordinačně-kovalentní vazbě.
Názvy jednoduchých aniontů
Jednoduché anionty tvoři zápornou část molekuly a tvoři také podstatné jméno názvu sloučeniny. Pojmenuješ je tak, že vezmeš název prvku a připojíš koncovku -id. Pokud bys potřeboval pojmenovat aniont samostatně, připojíš ještě koncovku -ový aniont.
\mathrm{Cl}^{-}chlorid nebo chloridový aniont
Tyto anionty obecně tvoří hlavně prvky z pravé části tabulky (halogenidy, chalkogenidy). Je pro ně totiž snazší dosáhnout elektronové konfigurace vzácného plynu přijetím elektronů a mají tedy i velkou elektronegativitu. Oxidační čísla aniontů proto můžeš obvykle odvodit z pozice daného prvku PSP, ale jejich názvy si musíš zapamatovat. Nejčastěji vznikly z latinského názvu prvku.
