Oxidační číslo vodíku v hydridech
Proč má vodík v některých hydridech oxidační číslo -I, když v naprosté většině sloučenin je vodík s oxidačním číslem +I?
Vodík má ve většině sloučenin kladný náboj, protože má vyšší elektronegativitu než atom, se kterým sdílí vazbu.
Elektronegativnější atom si přitáhne elektrony blíž k sobě, odtáhne je tedy od vodíku, a ten se proto stává záporným.
Pokud ale vodík vytvoří sloučeninu s atomy, které mají vyšší elektronegativitu než on sám (například atomy prvků z první nebo druhé skupiny periodické tabulky), přitáhne si elektrony bliž k sobě vodík a stane se kladným. To můžeš pozorovat například u iontových hydridů, nebo některých kovalentních hydridů.
Vodík má ve většině sloučenin kladný náboj, protože má nižší elektronegativitu než atom, se kterým sdílí vazbu.
Elektronegativnější atom si přitáhne elektrony blíž k sobě, odtáhne je tedy od vodíku, a ten se proto stává kladným.
Pokud ale vodík vytvoří sloučeninu s atomy, které mají vyšší elektronegativitu než on sám (například atomy prvků z první nebo druhé skupiny periodické tabulky), přitáhne si elektrony bliž k sobě vodík a stane se záporným. To můžeš pozorovat například u iontových hydridů, nebo některých kovalentních hydridů.
Vodík má ve většině sloučenin kladný náboj, protože má nižší elektronegativitu než atom, se kterým sdílí vazbu.
Elektronegativnější atom si přitáhne elektrony blíž k sobě, odtáhne je tedy od vodíku, a ten se proto stává kladným.
Pokud ale vodík vytvoří sloučeninu s atomy, které mají nižší elektronegativitu než on sám (například atomy prvků z první nebo druhé skupiny periodické tabulky), přitáhne si elektrony bliž k sobě vodík a stane se záporným. To můžeš pozorovat například u iontových hydridů, nebo některých kovalentních hydridů.
Vodík má ve většině sloučenin záporný náboj, protože má nižší elektronegativitu než atom, se kterým sdílí vazbu.
Elektronegativnější atom si přitáhne elektrony blíž k sobě, odtáhne je tedy od vodíku, a ten se proto stává záporným.
Pokud ale vodík vytvoří sloučeninu s atomy, které mají nižší elektronegativitu než on sám (například atomy prvků z první nebo druhé skupiny periodické tabulky), přitáhne si elektrony bliž k sobě vodík a stane se kladným. To můžeš pozorovat například u iontových hydridů, nebo některých kovalentních hydridů.