Koordinačně-kovalentní vazba
Už víš, že pro vznik kovalentní vazby je potřeba, aby každý z obou atomů s tím druhým sdílel alespoň jeden ze svých valenčních elektronů. Existují však případy, kdy jeden z atomů poskytuje oba elektrony a druhý atom je pouze ubytovává v prázdném orbitalu. Takovémuto typu vazby se říká koordinačně-kovalentní.
K jejímu vzniku dochází tak, že oba elektrony, které vazbu zprostředkovávají, dodá pouze jeden z atomů. Ale aby mohl nějaký atom své elektrony druhému atomu darovat, musí mít ve svém elektronovém obalu tzv. volný elektronový pár - dva elektrony, které se nacházejí ve stejném orbitalu a neúčastní se žádné vazby. Takovému atomu se říká donor (což znamená dárce). Stejně tak, aby tyto elektrony mohl druhý atom přijmout, musí mít alespoň jeden zcela neobsazený orbital. Tomuto atomu se říká akceptor (což znamená příjemce). Proto se tato vazba někdy nazývá také donor-akceptorová.
Koordinačně-kovalentní vazba vzniká například mezi molekulou amoniaku (\mathrm{NH}_3) nebo vody (\mathrm{H}_2\mathrm{O}) a kationtem \mathrm{H}^{+}. Kvůli tomu je také roztok tohoto plynu slabě zásaditý a kationt \mathrm{H}_{3} \mathrm{O}^{+}zase způsobuje kyselost, které je věnována celá jedna další podkapitola.
Dusík a kyslík mají mezi svými valenčními elektrony volné elektronové páry, a jsou to tedy donory. Oproti tomu kationt \mathrm{H}^{+}žádné elektrony nemá, takže má i prázdný atomový orbital, a je to tedy akceptor.