Jednoduchá vazba, dvojná vazba, trojná vazba...
Některé atomy, například kyslík nebo dusík, mají ve své valenční vrstvě více než jeden nespárovaný elektron. Mohou tedy každý z těchto elektronů využít na jednu vazbu s jiným atomem, například atomem vodíku (amoniak).
Druhou možností je, že atomy s více nespárovanými elektrony všechny svoje nespárované elektrony využijí na vytvoření tzv. násobné vazby s jediným atomem. Například v molekule \mathrm{O}_{2} (vzdušný kyslík) jsou dva atomy kyslíku spojeny dvojnou vazbou a v molekule \mathrm{N}_{2} (vzdušný dusík) jsou dva atomy dusíku spojeny trojnou vazbou. U kyslíku i dusíku samozřejmě zbydou i nějaké volné elektronové páry.
Obecně platí, že čím je vazba násobnější, tím je také kratší a tím více disociační energie je potřeba, aby došlo k jejím rozštěpení (tzn. je pevnější).